Kolomazná pec
Tak pro mě páníci měli přichystaný další překvápko............:-) Dne 22.7.2007 jsme zbalili trochu jídla a jeli jsme do Plzňě,a ještě pořád dál.Kousek za Plzní jsme zastavili u hospúdky a u obrovského jezera (za chvíli si snad vzpomenu i na jméno :)a šli dál do lesa.Zjistil jsem,že jdeme na nějakou KOLOMAZNOU PEC.Aha,takže další výlet......:-).Šli jsme chvilku lesem,a pak se cesta rozdvojovala,a my........jsme zvolili správnou cestu! ještě jsme se ale zeptali paní,která tam byla na borůvkách a brusinkách a hurá na kolomaznou pec!šli jsme dlouhou cestou,viděli jsme na okraji lesa tenisové kurty,malou boudičku u jezera,a viděli hrooozně starý strom (bohužel si nepamatuju stáří,jenom to,že byl hrozně starý :( který vyvrátila vychřice,asi v roce 1997 (to ale vůbec nevim,jestli je to to správné datum-už je to dávno co jsme byli na tomto výletě a já to zapoměl.....:( a koukli jsme se po cestičce,kde to měli rozrytý prasata divoká ....... :-),a ještě chvilku šli a konečně jsme dorazili ke KOLOMAZNÉ PECI!líbylo se mi tam (celý výlet jsem byl puštěný :) Kolomazná neboli dehtářská pec byla založena již v polovině 18 století.V ní se pálila pryskyřice z borového dřeva na kolomaz k mazání vozů.
Tady je o tom trochu stručně :
Kousek za Plzní v lesích a za Kamenným rybníkem stojí kolomazná neboli dehtářská pec. Byla založena již v polovině 18. století. V ní se pálila pryskyřice z borového dřeva na kolomaz k mazání vozů. Výroba dehtu spočívala v působení vysoké teploty na dřevo a pryskyřici za malého přístupu vzduchu. Později se technologie vylepšila a z dehtových pecí se získávala kalafuna, terpentýnový olej, bednářská a ševcovská smůla. Dehet se používal jako konzervační a impregnační prostředek, v ovocnářství či léčitelství - to byly jedny z hlavních využití tohoto produktu. Ke Kolomazné peci vede cesta od Kamenného rybníka. Cesta je tady až od roku 1914. Posledním kolomazníkem byl pravděpodobně František Beránek. Ještě něčeho si v okolí pece můžeme všimnout - kráterů od bomb pocházejících z dob konce II.světové války. Byla vyhlášena chráněnou technickou památkou.
Ještě pak jsme šli kousek dál za kolomaznou pec kde byla malá tůňka.A já v ní uviděl žábu,a tak jsem pro ní skočil!!!!!!!všichni hned začali ječet,že se utopím,ale naštěstí mladší panička mě vytáhla :).a pak jsem tam skočil znovu.:::)))))Ještě jsme radši kousek popošli,a najedli jsme se,a když jsme procházeli okolo té tůňky,byl jsem raději přivázaný na vodítku :-).Stavili jsme se u toho obrovského jezera,když jsme šli zpátky,ale jezero už bylo skoro u auta.Prošli jsme se kolem něho,viděli jsme labuť,nějaké lidi a nějaké pejsky.Jejich páníci však nechtěli,abychom si hráli......No,škoda! ale mě to neva!
A tak jsme nasedli do auta a domů jeli totálně a pořádně utahaní!!!!!
Ps: domů jsme se vrátil ve zdraví a v pořádku,stejně jako páníci!
pár foteček :
Onen osudná tůňka(všimněte si,že je tam vidět i ta žába,a já ,jak na ní koukám)))))
a takhle to potom dopadlo
klásně plavu se starší paničkou :)